BYTOVÝ INTERIÉR

 

Úkol architekta ve vytváření domova tkví ve správném uspořádání prostoru a správném návrhu základního vnitřního vybavení tak, aby vše vyhovovalo pobytu obyvatel po stránce fyziologické i psychické. Snažíme se o vhodné provázání interiéru s exteriérem. Vše ostatní v bytě je jen a jen na jeho obyvatelích – kteří si mohou vyžádat radu a insipraci, ovšem nesmí se jí nechat ovlivnit natolik, aby sami sobě udělali ze života v domě „peklo“ v podobě násilného přežívání plného obav, že by svou přítomností, nedokonalostí nebo činností mohli pokazit nějaký kýmsi namyšlený „umělecký záměr“ nebo „dojem“...

 

Nepochopení úlohy architekta (dnes častěji designéra) není novodobým problémem. Význačný architekt Adolf Loos (1870-1933) nám vzkazuje: „Obydlí nesmí být nikdy hotové. ... Předepisovat lidem, kde má co stát, zařídit jim všechno od klosetu až do popelníčku na cigarety, je směšnost. Mám naopak rád, když lidé přestavují nábytek podle toho jak oni (ne já) potřebují a je zcela přirozené a schvaluji to, když si tam pověsí své staré obrazy, které mají rádi, upomínky, ať je to vkusné nebo nevkusné. Na tom přece mně málo záleží. Ale pro ně je to kus pohnutlivého života a důvěrné intimity. Já se vůbec divím, že se tolik lidí dá tyranizovat tak zvanými architekty vnitřní úpravy!“ (A. Loos, Hovory do prázdna, Praha 1929)

 

Život je neustálý tok změn a to by se mělo týkat i bydlení. O co nám jde především je přirozenost, bezpečnost, lehkost, uspořádanost, volnost, přívětivost a fyzická i duševní pohoda.

 

 

* * *

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

* * *

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

* * *

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ing. arch. Helena Káfoňková © Jihlava 2002-2013