SLOVO KLASIKA

 

 

Architektura není jen věda a umění

Architektura je především svět, ve kterém máme a musíme žít

 

Architektura není skoro nikdy svět pro jednoho člověka

Architektura je z podstatné části svět pro velmi mnoho lidí

 

Před architekturou neutečeme

nemůžeme ji schovat na půdu

ani jen tak zbourat a vyvést na smetiště

 

Architektura není zadarmo

za architekturou stojí mnoho práce a velké investice

 

 

Budovat architekturu vyžaduje maximální zodpovědnost

Máme ji ?

 

 

 

 

Citujeme výroky slavných architektů – vyzývají nás k zamyšlení

 

 

 

Obydlí nesmí být nikdy hotové. ... Předepisovat lidem, kde má co stát, zařídit jim všechno od klosetu až do popelníčku na cigarety, je směšnost. Mám naopak rád, když lidé přestavují nábytek podle toho jak oni (ne já) potřebují a je zcela přirozené a schvaluji to, když si tam pověsí své staré obrazy, které mají rádi, upomínky, ať je to vkusné nebo nevkusné. Na tom přece mně málo záleží. Ale pro ně je to kus pohnutlivého života a důvěrné intimity.

 

Já se vůbec divím, že se tolik lidí dá tyranizovat tak zvanými architekty vnitřní úpravy!

 

A. Loos, Hovory do prázdna, Praha 1929

 

 

* * *

 

 

 

Dům byl koncipován téměř bez ohledu na potřeby obyčejných smrtelníků. Vládla v něm jasnost, strohost a přesnost; tyto znaky ale očekáváme spíš u logického systému než u obytného domu. Při utváření interiéru bral autor jen malé ohledy na domácí pohodlí. Dům byl zařízen umělecky – nelidsky.

 

Změny formální nevznikají z touhy po novotě, nýbrž z přání věc co nejvíce zdokonalit.

A. Loos, 1897

 

 

* * *

 

 

 

 

 

Umění je čistota, pořádek, přívětivost, radost, veselost, mistrovství, správným způsobem dělá správné věci. 

 

William Richard LETHABY, 1922

 

 

* * *

 

 

 

 

Funkce krása je nezávislá na funkci užitečnost: jsou to dvě rozličné věci. Našemu duchu se ovšem hnusí plýtvání, neboť plýtvání je pitomost; proto se nám líbí to, co je užitečné. Ale užitečné ještě není krásné.

Le CORBUSIER

 

 

* * *

 

 

 

 

Zřejmě musíme ještě o tom přemýšlet a pracovat, aby bylo nalezeno to, co nazýváme stavět přirozeně. A přece, čím více o tom mluvíme, tím více si vyměňujeme své myšlenky, a ty zase z různých stran objasňujeme, čím dále a dále probíráme ideu, i když má jen nepatrný duchovní obsah, tím více můžeme využívat možnost náhody. V jednotě to jde určitě lépe než jednotlivci.

 

Frei OTTO, Přirozeně stavět, 1980

 

 

* * *

 

 

 

 

Typologické formy představují soubor podmínek, které nejsou vynálezem architektury. V dnešní situaci dosahuje architekt zlepšení a dalšího rozvoje jenom přes typologické formy.

Chceme-li poznat smysl projektování, měli bychom se zaměřit na střetnutí s typologií; neboť typologie je projekční proces sám.

Jen tak přemůžeme akademiky s jejich unavujícími typologickými inventáři, které postrádají veškerý reálný obsah, druh heraldiky, která registruje různé možnosti jako registroval Klein rozličné možné linie pohybu. Ale akademismus, který se okradl o veškerý obsah, který teprve určuje směr zkoumání, může pouze třídit vlastní výsledky jako pacienty v nemocničním sále.

Výzkum a projekt by měly být bezprostředně sjednoceny v jediné architektonické formulaci.

 

Aldo ROSSI, Racionální architektura, 1973

 

 

 

* * *